Novinky

Tábořiště se vyprazdňuje

Skončila táborová hra, v níž vyhráli Rybáři, proběhlo závěrečné vyhodnocení, také několik slibů a mladší členové odjeli domů ke svým vanám, postelím a vybraným lahůdkám :-).

Letošní tábor přinesl některá fajn překvapení. U některých členů polevila telecí léta a dalo se s nimi mluvit celkem rozumně (kéž jim to vydrží :-)), někteří generálové s epokoušeli být jen plukovníci :-), naši notoricky neradi zpívající skauti zpívali tentokrát ze všech sil (dokonce i na propršené dobrovolné výpravě na Bílou skálu). No, řekněte, není to důvod pro alespoň dobrý pocit?

V táboře zbyla jen část 15+ (prostě rádci a vedení), aby za pomoci některých rodičů (kterým opět a znovu děkujeme) bourala, odvážela … a v omezených prostorech prožila ještě několik dnů programem pro starší, debatováním o tom, jak bude vše vypadat příští rok, a tak různě :-).

— Milan

Vracíme se z tábora

V sobotu 13. 7. nás můžete čekat ve 14.54 na hlavním nádraží ČD v Plzni.

–Koště

První týden tábora je za námi

Galové stále usilovně plní úkoly od Caesara. S odjezdem našich nejmladších zmizela také extrémní horka (a přišlo i pár kapek vytoužené vody). Nejmladší mj. absolvovali výcvik na koni, ti starší výcvik vodácký a čekají je vysoká lana. Příjemné překvapení: Notoričtí zlobiči ukazují svou lepší stránku. Snad jim to vydrží.

— Randomix

Tábor začal

Od pátku do neděle rádci, vedení a starší děti usilovně (a v příšerném vedru) stavěly na holé louce stany, kuchyni, jídelnu, teepee, stožáry, hráz, kopaly latriny… Děkujeme těm rodičům, kteří našli čas a chuť nám s tím pomoci. Je fajn vědět, že zaplacením tábora spolupráce nekončí.

V neděli odpoledne dorazil zbytek táborníků. Rozdělily se skupiny (pěvci. kováři, rybáři, obchodníci, druidi – družiny se překvapivě během chvíle dobrovolně dohodly, kdo bude kdo), Caesar se domluvil s Majestatixem (takže hádejte, jaké je asi téma tábora :-)?), cesta pro plnění 12 úkolů je otevřená. Tak co myslíte, jsou Galové bohové nebo lidé? Snad se to za dva týdny dozvíme.

— Milan

 

Závěr školního roku

Někdo šel na zmrzlinovou párty, někdo do bazénu, někdo do Škodalandu… Všichni těkají a přemýšlejí, co nemají, když se za pár dnů odjíždí na tábor.

Mimochodem, víte, kdo nově získal indiánské jméno „Ta, která zapomněla plachtu“? Pro znalce oddílu malá nápověda: hraje na  méně obvykly strunný nástroj, šikulka naše :-). Dokázala, že pod plachtu pro pět lidí se jich vejde i sedm. Anebo nevejde?

Tábor se blíží

A zde je úvodní video, abyste věděli, na co se těšit.

— Koště

Sviští vandr

V pátek jsme se sešli na autobusáku a vyjeli autobusem do Brd. Vystoupili jsme v Teslínech a vydali se směrem na Padrťské rybníky, od kterých jsme kousek přespali. Cestou jsme prověřili naše dovednosti s mapou a potkali spoustu zvířátek (třeba divoké prase nebo zmiji).

V sobotu ráno jsme po snídani sbalili celty a vyrazili směr Rudolfova studánka, což byl náš záchytný bod. Na místě jsme doplnili vodu, naobědvali se, zahráli si pár her a hlavně se schovali před horkem. Potom jsme vyrazili pod vrchol Převážení, kde jsme i přespali.

Ráno jsme se po deštivé noci, kterou jsme zvládli celkem v pohodě (na rozdíl od Rysů jsme měli bivakovacích plachet dost 🙂), vydali do Dobříva k vodnímu hamru, kde jsme si uvařili oběd. A pak nezbylo nic jiného než se vydat směr Plzeň ukázat rodičům, že nám se přece nemohlo nic stát.

Vandr jsme si všichni užili a určitě to někdy  zopakujeme.

— Ýtý

Rysové na vandru

Stejně jako loni, i letos si družina Rysů před táborem vyrazila na vandr. Počasí nám tentokrát přálo a tak jsme měli možnost vyzkoušet si, co se dalo. Od úmorného horka až po prudký slejvák. Ten byl o to lepší, že jsme druhou bivakovací plachtu zapomněli doma a mačkali se tak v dešti všichni pouze pod jednou. Ale zvládli jsme to a máme zase spoustu skvělých zážitků.

— Koště

Krajské kolo Svojsíkova závodu

Šest členů družiny Rysů se o víkendu zúčastnilo krajského kola Svojsíkova závodu. Ve své kategorii obsadili krásné šesté místo z jedenácti soutěžících hlídek, takže se dá říct, se jedná o šestou neúspěšnější hlídku v kraji 😉 Gratulujeme.

— Koště

 

Trocha starší kultury a přírody

Skupina rádců, vedení a rodičů se po dvou letech opět vydala do křimického zámeckého parku na vystoupení spolku Jezírko. Hrálo se činoherní provedení Kvapilovy Rusalky. Převod opery na činohru není jednoduchý, což bylo, bohužel, občas trochu znát. I tak to ale bylo fajn (a někteří nejmenovaní z nás dokonce zjistili, že ne všechny hry musí končit šťastně – že, „ubohá rusalko bledá“?).

Část této skupiny si ještě odpoledne zajela do Americké zahrady u Chudenic na komentovanou prohlídku. S profesionálním dendrologem jsme si vyjasnili, proč se osika třese, že nejlepší totemy jsou ze zeravu (tedy túje) obrovského, jak spolehlivě odlišit dub zimní od dubu letního (alias zapomeňte na pumpky a šponovky) nebo třeba jak bezpečně poznat, co je jedle a co smrk u kteréhokoliv z desítek druhů po celém světě (jelikož i některé smrky mají placatou větvičku…).

— Milan