Družina Rysů se o víkendu vydala na chatu v Ošelíně, kde proběhla lehká příprava na Svojsíkův závod a několik drobných her. Mimo to jsme zvládli i kratší procházku v dešti, připálenou krupičku a několik dalších kulinářských specialit
-kst-
Zápis z kroniky Rysů
Ono ti sice nebylo pouze na Švihov, kam jsme se pouze trochu prošli, ale já nevěděla jak jinak to nazvat… 🙂
Sešli jsme se 16. 2. v 7:35 na hlavním nádraží a to v menším počtu, než jsme očekávali, ale plány nám to nezkazilo, možná protože nás nebylo tak katastrofálně málo a možná taky proto, že jsme žádné plány neměli. První problém nastal když jsme ve Švihově zjistili, že nevíme kudy jít a tak se cesta vymýšlela v průběhu výpravy. Z nádraží jsme zamířili na hrad Švihov, který jsme cca 1 hodinu obcházeli a dali tam první hru o body uznání. Body uznání získávali ti nejlepší z nás za nejlepší výkony v různých aktivitách po celou dobu výpravy. Na konci výpravy pak měl být vyhlášený nejlepší člen, který se tak měl stát novým náčelníkem kmene. Další hry o body uznání byly v následujícím pořadí:
Pak vedoucí spočítali body a na nádraží vyhlásili neúspěšnějšího náčelníka výpravy (kterým samozřejmě nebyl nikdo jiný, než já) za nového náčelníka našeho kmene. Všichni se však shodli, že mi dávají max. 5 minut a pak budu zbavena své funkce… Takže to s náčelníkem sice nedopadlo dobře, ale hlavní je, že jsme si to všichni skvěle užili.
— Zapsala Anče
Družiny Káňat a Rysů se vydaly do okolí Švihova vybírat budoucího náčelníka galské osady. Tím se má stát ten neuznávanější z nich, který prokáže, že má všechny vlastnosti, jaké by náčelník měl mít. A věřte, že jejich seznam není krátký. Po mnoha různých zkouškách se ukázalo, že neuznávanější členkou galské osady je Anče a místo náčelnice tak po právu připadá právě jí.
-kst-
Družiny Zubic, Svišťů a Rysů se o víkendu zúčastnily závodu Prahou plnou strašidel. Ačkoliv počasí bylo mrazivé, Praha strašidelná a šifry komplikované, umístily se některé naše hlídky až nečekaně dobře. Posuďte sami:
— Koště, Áďa, Týna, Martin, Míša
Členové družiny Rysů dnes vyrazili do bazénu, vyzkoušet si jak jsou na tom se svými plaveckými schopnostmi, vylovit několik puků ze dna a zaskákat si šipky. Oproti původnímu plánu jsme sice skončili na Lochotíně místo Slovan, ale i tak jsme se náležitě vyřádili.
— Koště
Sešli jsem se v 7:50 na hln. Vlakem jsem jeli do Blatna u Jesenice. Poté jsme ještě přesedali na autobus a dojeli na místo (vlak nás ve skutečnosti dovezl jenom do Žihle a tam jsme přesedali na autobus, kterým jsme dojeli „na místo“, tedy do Blatna). Anče nás vedla podle mapy. Radši nebudu ani psát, že jsme se třikrát ztratili (vlastně už jsem to napsala) (nedá se říct, že bychom se úplně ztratili, ale nepřehlédnout odbočky turistické značky se místy ukázalo jako náročný úkol). Cestou jsme hráli různé hry včetně karabiny (taky na krále, bombu / povodeň / brouky / … , tichou poštu pantomimou, šiškovku a další). Skoro jsme nestihli dojít do cíle včas ale nakonec se to podařilo. V cíli (což byla vesnice Žihle) jsme nasedli na vlak a špinavý a unavený dojeli domů.
Člennové výpravy:
Anče
Anežka
Pigy (já)
Tom
Víťa
Kubas
Fany
Martin L.
Týna
Koště
Trasu výpravy jako úkol ze stezky naplánovala Anče a dopravu zajišťoval Kuba. A oba to skvěle vzvládli.
— Pigy
(Poznámky Koště)
Rysové se před pár hodinami vrátili z družinové výpravy k Žihli. Dopravu naplánoval Kuba, trasu připravila Anče a na programu se tak trochu podíleli vlastně všichni. Jenom počasí nikdo pořádně nezamluvil, takže ačkoliv svítilo sluníčko, teplota se moc vysoko nevyšplhala a nejen ráno jsme míjeli jinovatku. Kromě té jsme minuli také kameny Dědek a Bába, skalní útvar Viklan a spoustu dalších zajímavých šutrů, které snad ani neměly jména. Času nevycházelo mnoho, ale i tak to byla příjemná, cca 13 kilometrů dlouhá, procházka.
— Koště
Na nádraží jsme dorazili celkem pozdě v noci což znamenalo že byla tma a museli jsme jít asi 2/3 km lesem potmě… ale náhodou to bylo super.
Až jsme dorazili na základnu Svárožná tak jsme si řekli jak to funguje a dali seznamovací hru. Seznámili jsme se se spoustu lidma. Fungovalo to asi tak že kdykoliv v průběhu dne budou pouštěny sirény a to znamenalo že se máme sejít říkali že to může být i o půlnoci , ale to se naštěstí nestalo. Rozdělili jsme si pokoje na rádci/vedení holky a kluci šli jsme si vyčistit zuby a zalehly jsme do spacáků. Po asi 20 minutách se ozval alarm který nikdo nečekal protože říkali že žádný nebude. Dostaly jsme ůkol kde nás rozdělili do dvojic a měli jsme si co nejrychleji zbalit věci co jsme měli na papírku do batohu. Byla tam třeba baterka karimatka spacák atd… když jsme si to zbalili tak jsme se sešli před základnou kde nam vysvětlili žeeee to byl planej poplach .-.<- asi taková byla naše reakce.
Budíček nebyl takže jsme se vzbudili asi kolem 9 hodiny ráno. Šli jsme na snídani vyčistit si zuby a pak bylo nachvíli volno do té doby co se spustilo to co nemá nikdo rád… ALARM za ůkol jsme měli ve stejné dvojici utáhnout 3 těžké batohy do kopce. To jsme si říkali že to zvládnem, no jo… ale to jsme jěště nevěděli co v těch batozích je. BYLY TAM CIHLY POLENA KLÁDY A FLAŠKY S VODOU! Nakonec to zvládli skoro všichni. A chodilo se po dvojicích a ten kdo zrovna nešel tak hrál trojnohu a pak jsme hrály hru kterou Wewerka nazval cituji: „Budeme hrát takovou hru.“ (Někdo jí říká Sedánek – lidi sedí na židlích v kruhu. Vždy se řekne nějaká charakteristika a kdo jí splňuje a může se hýbat, tak se přesune o židli doprava. Když tam už sedí někdo jiný, posadí se na něho. Ti vespod se hýbat nemohou a musí počkat, až z nich zase všichni sesednou, aby se taky mohli posunout. – pozn. redakce) Takže jsme hráli takovou hru pak jsme ještě večer hráli takovou hru kde jsme byli rozděleni do dvou týmu a zadávali nám ůkoly a pak už se nic nedělo.
Jak tady píšu tak je z toho celkem poznat že program byl celkem řítký tááákže ani neděle nebyla moc hustá nejdříve jsme se vzbudili nasnídali a vyčistili zuby, poté jsme měli zase volno. Po chvilce volna jsme měli hru kde se vedení/rádci nás snaží trefit nerfkou chodilo se po jednotlivcích a některým se podařilo dojít do konce ale některým zase ne. Jako třeba mě :(. a ty co zrovna nehráli tak hráli hru hamoun. Poté zase byla spousta volného času a pak jsme se sešli na udělání si vlastní bagety a poté jsme se vydali na minivýlet kde jsme hrály vlajky akorát se šátkama na stromech. Pak jsme se vrátily a odešli směr zpět na nádraží odkud jsme odjeli vlakem rovnou do Plzně.
— Pavouk
Jen doplním, že se jednalo o výpravu, kterou připravoval Matěj z Doubraveckého oddílu Sirius jako součást čekatelských zkoušek. Zúčastnilo se několik Zálesáků a o něco více lidí ze Siria. Na naše poměry byl program poměrně volný, ale zase jsme měli o to víc času užívat si krásné babí léto na Šumavě.
— Koště
Několik členů vedení a rádců se dnes vrátilo s roverského setkání Korbo. Jedná se o akci, kde si program připravují navzájem sami účastníci, takže je vždycky taková, jakou si jí udělají. A letos byla opět povedená. Mohli jste si vyzkoušet například escape game, paintball s praky, lanovku, potisknout vlastní tašku, zajít na koncert a nebo se občerstvit v Banánové chýši. To vše a spousta dalšího probíhalo ve svérázném prostředí základny Bratronice, kde se mimo jiné koná například postapokaliptický festival Junktown.
— Koště
PS: Opravdu to jezdí a někteří se i svezli 😉
Tento víkend proběhla výprava na Pístov, kterou pro Káňata a Rysy připravovaly Hejvy s Káčou v rámci čekatelských zkoušek. Účastníci sice dorazili první den pořádně promočení a v neděli nám sprchlo znova, ale přesto jsme si užili krásy tamní krajiny i dobře připravený program.
— Koště
