Stopou bratra Šiwy

Když jsme přijeli ke klubovně a všichni se sešli, tak jsme šli na autobus. Někteří tam jeli autem. Když jsme přijeli na místo tak se tam čekalo strašně dlouho. Když se zapískal nástup, všichni museli jít v kroji až na ty, kteří ho nemají. Na nástupu se vysvětlila hra a na papíře bylo v kolik má kdo jít. Když už se běželo tak tam chodili jiní rádci a někteří i fotili. Když všichni doběhli, spočítaly se body a čas. Pak se vyhlásilo umístění všech skupin. Po nástupu se šlo domů.

zapsal Kečup

Poznámky redakce:

Šiwo se koná tradičně u skautských kluboven na Senečáku. Vlčata a světlušky plní úkoly podél stopičkami označené trasy, skauti a skautky dostanou mapu s označením stanovišť a trasu si volí sami.

Kromě neobsazených stanovišť (s kódy nebo úkoly) bylo devět stanovišť s úkoly pod dohledem (a s většími body za splnění) a to rozdělání ohně, střelba ze vzduchovky, uzlování,  a pak úkoly na obratnost, zručnost, fungování družiny jako týmu, logické myšlení nebo skautské znalosti.

Letos jsme postavili 7 čtyřčlenných hlídek (a ještě ÝTýho půjčili Střelce).

Světlušky (Zubice) obsadily páté místo.

Jedna naše vlčata byla děsně těsně druhá (Svišti, včetně autora zápisu), druhá (o dost mladší, Liščata) skončila pátá.

Jedna hlídka našich mladších skautů (Rysové) obhájila první místo a vrátila plaketu pro vítěze tam, kam patří :-), tj. na poličku v naší klubovně.

Druhá hlídka (Svišti/Ledňáčci) byla bronzová, zatímco třetí hlídka (Ledňáčci/Rysové/Svišti) osmá.

Mladší skautky (Ledňáčci) pojaly závod jako čas k zábavě, překročily časový limit o tři čtvrtě hodiny a po právu byly poslední. Snad se nad sebou zamyslí.

Starší skautky (Rysové a mladší rádci, třeba Martin :-)) byly třetí.