Výprava Svišťů k vodopádu Dírka (8.2.2020)

Přijeli jsme na nádraží. Odjeli jsme do Stupna a tam jsme na zastávce Stupno chvíli luštili vzkaz. Potom jsme odešli po modré značce na PP Bašta a z Bašty jsme šli na PP Kateřina, odkud jsme šli do Podhájí. Ale než jsme došli do Podhájí, tak jsme si na louce házeli s frizbíčkem (vedle trénujících motokrosařů). A potom jsme šli podél Díreckého potoka, až jsme došli k vodopádu Dírka (malý, ale pěkný a na rozdíl od jiných měl vodu). Jenomže tam byl nějakej chalupář, který měl neskutečně velký soukromý pozemek (a zakazoval skrz něj průchod, jak se ukázalo podle mapy, i tam, kde mu to nepatřilo). No, tak, jsme přes něj přešli na louku (jinudy to prostě nešlo), kde jsme si zase házeli. Pak jsme přešli kolem převozu přes řeku (Nadryby). Šli jsme dál a na další louce jsme dali zdravovědu  (s „voláním na záchranku“) a hledali poklad (při stylu hledání je s podivem, že tam poklad neleží doteď 🙂). No a pak jsme zjistili, že vlak jede o 20 minut dřív (drobný organizační omyl 🙂). Takže super. No, nakonec to stihl i Milan, ale jenom o fous. A ve vlaku jsme si ten poklad rozdělili, dojeli jsme na nádraží a šli jsme domů.

zapsal Wíteč

Pozn. red.:

Chřipka, skleróza a lyže zredukovaly Sviště na Vítela, Wíteče a Kečupa.

Byť to tak z textu našeho spisovatele nevypadá, zvláště prostup terénem v blízkosti potoka s přelézáním z jedné strany na druhou a prolézáním padlého stromu sklidil úspěch. Dokládají to i Kečupovo slova: “ Tady se to dál obejít, super, je tam bažina.“ No, nebyla. Asi škoda :-).