Pár táborových zajímavostí

Při posledním úkolu táborové hry začaly padat trakaře. Úkol byl oficiálně v danou chvíli zrušen a většina se vrátila zpět do tábora. Většina, až na jednu skupinu, která se vrátit odmítla, protože „na tu Bílou skálu dojdou a Caesara porazí“. A šli. Vrátili se se zpěvem (prý přezpívali většinu zpěvníku), totálně promočení. Po převlečení do sucha si sedli v jídelně a začali zpívat „leje jako z konve, nedá se dál jít … jinej by se bál, my jdem dál“ (pro zájemce: skupina Bobři – Kruci, na mě káplo). Vlastně nezbývá (zvláště v dnešním světě plném rozmazlených bebíček) než uznat, že jsou frajeři.

Při soutěži „sněz, co nerad“ někteří zápasili s hráškem, někteří s „mořskými plody“, … Jen Pískle si zastavení losovacího kola schválně spočítala tak, aby na ni vyšli červi (živí, mouční). Pak snědla dobrovolně další, celkem prý asi 15. Jak říkala „ono to tak pěkně křupne“. Kdo by to do té něžné dívenky řekl. Pomalu, aby člověk před ní ty červy chránil. No, každý má jiné chutě, ale Pískle asi hlady neumře.

Stalo se nemožné. Ignor vydržel 2 týdny bez mobilu, wifi, FB apod. :-). Gratulujeme.

— Milan