Autor: Milan

Přespávačka Svišťů

V pátek večer se Svišti setkali v klubovně na přespávačku. V pátek jsme si pustili 2 filmy a v sobotu našli poklad Prokopa Parka. Také jsme si zahráli ringo a deskovky. V sobotu odpoledne jsme se zase rozloučili a odjeli domů.

— Ondra

30 let

Čas letí, a tak naše středisko v souběhu s obnovením skautingu slaví 30 let existence. V klubovně Šedé střely se sešlo asi 50 členů od našich mladých světlušek a vlčat až po vedení a to současné i bývalé. Postáli jsme chvíli u ohně, poslechli si vyprávění, jak středisko vznikalo a co mu předcházelo (např. dávné 7. skautské středisko Šedých vlků), zazpívali si … a odkráčeli do dalších 30 a více let.

— Milan

Výprava Ledňáčků do dolu v Chrustenicích (18.-20.10.2019)

Při pátečním odpoledni jsme se sešli na nádraží s Rysama. Na schůzce před výpravou jsme řešily morseovu abecedu, kde bylo napsáno, do jakého vlaku máme nastoupit atd. Poté nám nějaký starší pán předal jiný papírek (kde byla oprava s číslem sedadel, kde byl schován kód jízdenky pro průvodčího.). Ve vlaku jsme si zkracovali jízdu hrou Kontakt.

Hned, jak jsme měli vystoupit z vlaku, Breptal zjistil, že nemá bundu a zjistili jsme, že jí nejspíš nechal na nádraží. Dojeli jsme na Smíchovské nádraží v Praze. Měli jsme očekávat další informace. Po chvilce hledání jsme zjistili, že Barče v krosně zvoní nějaký mobil. Saksána ten mobil vzal a pán mu řekl cestu, kam máme jet. Vydali jsme se do metra a jeli jsme na Zličín, kde jsme přestoupili na bus. Dojeli jsme do Loděnic, kde jsme vystoupili. Ýtý s Míšou šli na recepci. My jsme se s Breptalem prodírali nějakou ,,bránou“. Došli jsme do srubu. Poté nás Míša svezl vláčkem do místnosti, při cestě jsme vykolejili. (V místnosti jsme byli seznámeni s pověstí o ztracených hornících …) Vedoucí řešili problém s vykolejením. Večer jsme nastoupili do vlaku (který nás odvezl na místo, kde byli horníci naposledy spatřeni – zbyl tu po nich jen helma a hornická baterka – Nifka). M1 bohužel vlak nestihl a ,,bloudil“ v dolech. Barča se ve vlaku také nějak ztratila. (Asi při zmatku, když na nás na onom místě přepadl podivný přízrak s olejovou lampičkou). A zjistili jsme, že nevíme, kde jsou. Pak jsme šli spát. (Barču a M1 jsme našli až ráno při rozcvičce – byli svázáni každý ve vagóně – hornickém huntu.)

 zapsal Martin (M1)

 

19. října jsme se šli podívat do Solvayových lomů (skanzen povrchové těžby vápence na protějším svahu od Chrustenic – podzemí tam není tak zajímavé, ale vláček na povrchu mají poměrně dlouhou …) Jeli jsme zde vláčkem asi 3 krát. Pak jsme si rozdělali oheň, abychom si udělali oběd. K obědu jsme měli gulášovku. Nějaká skupina se šla podívat na rozhlednu sv. Jana. (Ono to bylo časově akorát, než se přineslo dřevo, rozdělal oheň a voda začala vařit – tolik lidí najednou se tam totiž akorát překřikovalo …) A už jsme šli na zpáteční cestu. Když jsme se vrátili, kluci dělali večeře. A jestli znáte kluky, tak víte, že jejich večeře dopadla katastroficky! Dělali špagety se sýrem a se salámem. A jistě to spálili! Tím pádem se nikdo nenajedl, tak jsme si museli vzít svoje jídlo (resp. ti, kdo měli hlad, tak to snědli. Tak strašné to zas nebylo …) Řekli nám, že se musíme převléct do kroje, a že ten, kdo má hnědý šátek, ho musí odevzdat. Pak nás zavedli do místnosti, kde nás zamkli a zhlasli. Pak nás postupně volali, aby jsme šli po svíčkách. Na konci nám předali hnědý šátek, nováčka skautů a odznáček ledňáčka – na kroj. (Zkrátka proběhl takový přechodový rituál do věku skatů.) Pak už na nás čekalo jenom spaní.

zapsala Julča

 

V neděli ráno jsme vstali a posnídali. Potom následovalo balení. (Poté nás tajemné přízraky v hábitech přivedly až k nějaké podivné stezce po odrazkách – na konci jsme objevili záhadnou truhlu s pokladem.) Míša nám udělal prohlídku Chrustenické šachty. Viděli jsme tam vzdušnou vrtačku, vzdušný bagřík a taky novější verzi bagříku. Vrtačku i bagřík jsme si mohli vyzkoušet. Ti, co ještě neměli dobaleno, to šli dodělat a holky mezitím vařily oběd. Já, Vašek a Martin (M1) jsme si vyzkoušeli řízení vláčku. Naobědvali jsme se, a poté jsme vyházeli batohy ven. Chvilku jsme blbli s drezínou, a potom jsme vzali batohy a šli na vlak. Vlak jsme naštěstí doběhli a stihli, takže jsme návrat domů neprotáhli.

zapsal MP3

Výprava za faraonem Lapisem

Také Zubice se o napěchovaném víkendu vydaly na výpravu. Naše stopy vedly přes bývalé tábořiště u Třemošné až k Hromnickému jezírku. Cílem bylo vrátit prsten do hrobky faraona Lapise, aby nepovstal a nezničil naši civilizaci. Přes šifry a indicie různých typů, zdravovědu, výrobu kompasu a nějaké ty hry jsme se dostaly až do cíle a dokonce jsme stihly autobus J.

— Áďa

Hulákaná

Po delší době jsme se zase potkali v Šimerovce na hulákané. Snad už předvánoční přípravy, k tomu pár dalších důvodů … prostě přišlo nás nezvykle málo, jen 18. I tak to bylo fajn.

— Milan

Vzhůru na Madagaskar

Cesta na Madagaskar (18.-20.10.2019)

Když jsme přijeli, šli jsme si vybalit. Potom jsme šli hrát hry. Pak byla večeře a šli jsme spát. Ráno jsme šli na stopovačku, vrátili jsme se na oběd a pak odpolední klid. Pak hry a zase spát. Ráno úklid a domů.

zapsala Pískle

 

Zubice a Svišti se vydali na výpravu pod jménem Madagaskar, kde se hned první večer hrála hra, kde se všichni rozdělili do dvou týmů. Za úkol bylo předvést divákům náš zvířecí talentem první tým prolézal pavučinou a druhý tým hrál tichou poštu s předváděním. Další den ráno se to prohodilo. Ten den večer se hrála hra, kdy se muselo odplížit ze ZOO. Potom jsme ztroskotali na ostrově. Poté jsme vyslali kouřové signály, když nás zahlédla loď tučňáků, museli jsme získat podpisy všech tučňáků, aby nám dali loď.

Dodatky: já, Richard a Wíteč jsme si na konci výpravy posílali věci po laně z okna, když jsem tam přivázal koště, tak se zaseklo na střeše a museli jsme ho sundat

zapsal Vojta

 

Pozn. red.:

Výpravy se zúčastnili Svišti (VíteL, WíteČ, Filip, Vojta, Ondra, Kečup) s Martinem a Milanem a Zubice (Sofča, Viki, Pískle, Kačka, Stázka a Natálka) s Áďou a Káčou.

Spali jsme ve skautských klubovnách v Horní Bříze.

Jedli jsme hrozně zdravě, např. těstovinový salát s nakrájenýma divnýma  zelenýma a červenýma věcma. Občas se prostě musí něco přežít :-).

Ukázky z programu (mimo stopovačku): prolézání svislou lanovou sítí, přenos ohně,  kořistění a skládání lva Alexe, přesedávaná, boj o vlajky, stavba přístřešků, … A samozřejmě také rozdělávání ohně v kamnech, sekání dřeva apod. Prostě nějaká zábava a nějaká práce.

Btw. abyste získali podpis tučňáka, bylo třeba splnit zadaný úkol. Už zjistit ho nebylo vždy jednoduché. Vojín si chtěl pořád hrát, Rico se pořád nenaučil pořádně mluvit …

Jak jste pochopili, Pískle je rozená spisovatelka :-).

K Vojtovo Dodatkům. Co uděláte, když nějaký komik vyhodí koště ze střešního okénka (radši se neptejte proč). Vezmete koště a vynesete ho po schodech zpět? No, vy možná. Svišti navážou lanka, spustí je z toho okna dolů, tam na něj navážou koště a tahají ho nahoru. Když se zasekne o okap, pomáhají mu ze židle druhým koštětem. To je přece mnohem jednodušší, ne?

Velké klání v uzlování

Druhou listopadovou sobotu proběhl na Senečáku 19. ročník uzlovací soutěže (základní uzly v různých variacích, dřevařská smyčka v praxi, doplňkovky typu turbánek apod., týmová stavba mostu …).

Letos se zúčastnilo méně oddílů a soutěžících než obvykle, i tak jich ale na startu stálo 31. Malá konkurence nám může trochu kalit radost z jinak skvělých výledků. Obhájili jsme putovní pohár pro nejlepší tým (Cvrčkovo holky a kluci), vyhráli kategorie vlčat/světlušek (Vítel) a skautů/skautek (Cvrček). Jen ve staroušcích zvítězily tradiční rivalky z Hiawathy.

— Milan

Společná výprava

V pátek 27.9. se na nádraží sešli naši mladší i starší skauti s částí 36.oddílu (Sirius) a společně jsme vyjeli vlakem do Holostřev. Než jsme došli na faru, kam jsme směřovali, tak jsme párkrát bloudili (prvně už po 50 m). Po únavné cestě plné stěžování jsme dorazili na místo, připravili si věci na spaní, dali si večeři a zahráli si hru o tom, zda je skauting i pro holky… Téma totiž bylo historie skautingu…

V sobotu jsme se vydali na jakousi stopovačku, při které se ztratily 4 z 5ti týmů. Odpoledne jsme si pak ještě zahráli pár her, např. Vlajky a falšování občanských průkazů. Večer pak byla k večeři krupicová kaše (a tentokrát to nebyli Rysové, kdo ji připálil :-)), pak byl takový volný program a postupně jsme všichni chodili spát…

V neděli pak byla úžasná rozcvička alias Spartakiáda, kterou vedla Týna… Možná se hrála i nějaká hra, ale hlavně se balilo a uklízelo, aby se mohlo po obědě vyrazit (a aby i přes případné kufrování nám vlak neujel :-))

zapsala Anče

Witaya 3

Na skautské základně v Habartově se na prodloužený víkend sešla velká část rádců a vedení oddílu. Pořešili jsme oddílové plány a jak je naplnit, připomněli si staré fotky, někteří si vyrobili linoryt, měli jsme IT okénko, zajeli se mrknout na rezervaci SOOS …

— Milan

Stopou bratra Šiwy

Když jsme přijeli ke klubovně a všichni se sešli, tak jsme šli na autobus. Někteří tam jeli autem. Když jsme přijeli na místo tak se tam čekalo strašně dlouho. Když se zapískal nástup, všichni museli jít v kroji až na ty, kteří ho nemají. Na nástupu se vysvětlila hra a na papíře bylo v kolik má kdo jít. Když už se běželo tak tam chodili jiní rádci a někteří i fotili. Když všichni doběhli, spočítaly se body a čas. Pak se vyhlásilo umístění všech skupin. Po nástupu se šlo domů.

zapsal Kečup

Poznámky redakce:

Šiwo se koná tradičně u skautských kluboven na Senečáku. Vlčata a světlušky plní úkoly podél stopičkami označené trasy, skauti a skautky dostanou mapu s označením stanovišť a trasu si volí sami.

Kromě neobsazených stanovišť (s kódy nebo úkoly) bylo devět stanovišť s úkoly pod dohledem (a s většími body za splnění) a to rozdělání ohně, střelba ze vzduchovky, uzlování,  a pak úkoly na obratnost, zručnost, fungování družiny jako týmu, logické myšlení nebo skautské znalosti.

Letos jsme postavili 7 čtyřčlenných hlídek (a ještě ÝTýho půjčili Střelce).

Světlušky (Zubice) obsadily páté místo.

Jedna naše vlčata byla děsně těsně druhá (Svišti, včetně autora zápisu), druhá (o dost mladší, Liščata) skončila pátá.

Jedna hlídka našich mladších skautů (Rysové) obhájila první místo a vrátila plaketu pro vítěze tam, kam patří :-), tj. na poličku v naší klubovně.

Druhá hlídka (Svišti/Ledňáčci) byla bronzová, zatímco třetí hlídka (Ledňáčci/Rysové/Svišti) osmá.

Mladší skautky (Ledňáčci) pojaly závod jako čas k zábavě, překročily časový limit o tři čtvrtě hodiny a po právu byly poslední. Snad se nad sebou zamyslí.

Starší skautky (Rysové a mladší rádci, třeba Martin :-)) byly třetí.