Zbojnická výprava Horní Bříza (10. – 12. 11. 2017)

Pátek

Kvůli ucpané Plzni jsme měli menší problém jen s tím, jak se dostavit na nádraží, ale nakonec jsme se všichni dostali do vlaku včas a odjeli směrem Horní Bříza. Když jsme dojeli na zastávku, byla už tma a docela zima. Pod vedením Honzy jsme se dostali do klubovny, kde jsme měli strávit následující víkend.

Rozdělili jsme si místa na spaní, rozdělali oheň v kamnech, dali si večeři a mohlo se začít s programem. Hrály se hry na paměť, tichá pošta a spoustu dalších. Následovala hygiena a odchod k spánku.

—  Áďa

Sobota

Časně ráno se dva naši rádci vydali na cestu, aby připravili stopovačku pro Zbojníky. A hodinu poté jsme měli budíček, což znamenalo v 7:30 h. Po docela dlouhé rozcvičce v okolí klubovny jsme se pustily do snídaně, kterou nám doma připravily maminky.

Následovala bojová hra, kde bylo cílem najít pytlík čokolád. Poté, co v nevlídném počasí vymrzli a našli čokolády, se vrátili na základnu, kde na ně čekal roztopený krb a horký čaj. Aby nám děti trochu rozmrzly, dostaly chvíli, kdy si mohly ještě lehnout a povídat si nebo se zabavit nějakou hrou, kterou si u nás půjčily. Mezitím se po menších skupinkách nasytily obědem, aby mohly vyrazit na připravenou stopovačku.

Šly ve skupinách po sedmi lidech a k sobě dostaly rádce jako dozor, kdyby se, nedej bůh, něco stalo. Se svými věcmi, které uznaly za vhodné a vzaly si je s sebou, ušly 11 km. Tato procházka byla uzpůsobena tak, aby nešly stejnou cestou zpátky do klubovny. Po cestě, když potkaly nějaké lidi, měly úkoly. A takové potkáte-li muže, zeptejte se, jestli je bohatý, pokud odpoví ano, hoďte na něj šišku. Potkáte-li se se ženou, optáte se, jestli je šťastna,  pokud ne, darujete jí čokoládu z pytlíku, co jste našly v minulé hře. Po třech a půl se vrátili všichni zmrzlí a zmáčení, ale v pořádku.

Za odměnu dostali špekáček opečený na pánvi místo na ohni kvůli nehezkému počasí. Následující program byl takový, že kdo chtěl, mohl jít ke stolu a něco si vyrobit, například tulipán nebo hlavu psa z barevného papíru. A kdo nechtěl nám ukázat svůj výtvarný talent, zahrál si deskové hry. Když děti v sobě našly večerního čertíka, který s nimi  vymýšlel lumpárny. Raději jsme hráli malé, ale zato vtipné hry. Například uzel, štrůdl nebo na zombíky. Nakonec se nám podařilo je trochu unavit a zahnat do spacáků. Někteří okamžitě usnuli únavou.

— dodala Čiky

 

Neděle

Ráno jsme se vzbudili v 7:30 a šli jsme na rozcvičku. Po rozcvičce byla snídaně a ranní hygiena. Poté jsme si zahráli městečko Palermo, celtu (s dekou) a rozplétání. Mezi hrami jsme si postupně dobalili. Po hrách jsme se dočkali oběda, ke kterému bylo rizoto. Po obědě jsme odešli ven na hry. Začali jsme buldokem, dále jsme hráli hon na tygra, kterému jsme museli sebrat ocas. Nakonec jsme hráli indiánský fotbal, kde jsme se snažili shodit flašku druhému týmu. Po této hře jsme se vrátili do klubovny, a douklidili jsme klubovnu a před odchodem jsme si ještě stihli zahrát jedno městečko Palermo. Dále jsme už jen došli na vlak a v 15:43 jsme dojeli do Plzně. V Plzni jsme už jen zakřičeli pokřik a odešli jsme domů.

— Tomáš