Středisková předvelikonoční výprava (17. – 19. 3. 2017)

Pátek

V pátek jsme se sešli na nádraží. Pak jsme se přesunuli k vlaku a vydali se směr Strakonice. Ve Strakonicích jsme si rozdali čísla a spočítali se. Potom jsme se vydali ke klubovně, ve které jsme měli přespat. Cestou jsme zmokli. Když jsme dorazili ke klubovně tak nám řekli informace a šli jsme si vybalit. Když jsme si vybalili, byla večeře. Pak jsme šli do tělocvičny, ve které nám rádci řekli téma výpravy, které bylo planeta Erwin. Potom jsme hráli městečko Palermo a šli jsme spát.

— zapsal Ý.Tý

Sobota

V sobotu 18. 3. jsme v 6:30 omylem vzbudili vedoucí. Když všichni vstali, šli jsme na rozcvičku – běželi jsme na plac u řeky. Tam jsme procvičili různé části svých těl a běželi zpátky. Když jsme přiběhli, dali jsme si snídani a udělali ranní hygienu.

Poté jsme měli dvě hry. Při první jsme měli procházet nalezišti erwinia a plnit úkoly. Při druhé hře jsme měli plnit úkoly, například zjistit písmo mimozemšťanů. Pak jsme měli volnou zábavu a mohli jsme i do tělocvičny. V tělocvičně jsme mohli lézt po horolezecké stěně nebo skákat na druhou žíněnku vedle. Pak nás vedoucí svolali na vyplnění pracovního listu. Po vyplnění jsme hráli hru, při které jsme odhalovali zločince, kteří se nám snažili ukrást naše erwinium. Po této hře byl konečně uvařen oběd, ke kterému byla písmenková polévka a rizoto. Po dobrém obědě proběhl dvouhodinový polední klid.

Po odpočinku při poledním klídku se svolal nástup venku se zabalenými věcmi na tříhodinovou hru ve zdejším městě Strakonice a nejbližším okolí. Každá skupina vyfasovala jednoho vedoucího a dvě mapy, každou s jiným měřítkem. Při hře každá skupina hledala různá naleziště potřebného erwinia nebo alespoň zlata. Zlato se dalo vyměnit za erwinium u překupníka na náměstí u sochy Strakonického dudáka ve směně 2 zlata za 1 erwinium. Hodně skupin však kupce přemluvilo k výhodnějšímu nákupu. Celkově bylo 26 stanovišť a měli jsme je najít podle mapy. Na stanovištích, která byla ve středu města, bylo většinou zlato a na stanovištích, která byla na kraji města, bylo erwinium. Každá skupina měla jednoho vedoucího, který je měl na starost. Hra trvala tři a půl hodiny a všichni se vrátili bez zranění.

Když jsme se vrátili, tak jsme nastoupili do tělocvičny a tam jsme získali vzduchové hadice a lidem z ostatních skupin jsme je měli ukrást. Když jsme to dohráli, tak jsme snědli chleby s pomazánkou. Po večeři jsme byli svoláni opět do tělocvičny, kde proběhl kviz. Ten měl šest oborů a to vesmír, otázky pro nejmenší, různé, skautské znalosti, známé osobnosti a příroda. V každém oboru byly dvě otázky za 15 bodů, dvě za 10 bodů a dvě za 5 bodů. Po kvizu proběhla hygiena, tentokrát večerní. Po hygieně šli všichni spát. Přes zranění dopadla sobota dobře.

V neděli v půl třetí ráno nás vedoucí vzbudili s tím, že je vlaková stávka a poslední vlak odjede ve 3:15. Sbalili jsme si asi během deseti minut a šli jsme na nádraží. V půlce cesty si vzpomněli, že musíme odletět z planety Erwin raketou a nikoli odjet vlakem. Tak jsme odešli pomalým tempem zpátky na základnu, vytáhli spacáky a znova usnuli.

— zapsal Martin a Tomáš

Neděle

Ráno nás vzbudili ve 3 hodiny (což jsme nevěděli). Řekli nám, že se máme sbalit do 10 min. Potom jsme se oblékli a šli na vlak. V polovině cesty nám řekli, že nás jenom zkoušeli, a tak jsme šli naštvaní zase zpátky. Znovu jsme vybalili spacáky a zase usnuli. Ráno byl budíček v 8 místo v7 hod., protože neděle je od slova: NEDĚLAT.

Vstali jsme a ani nebyla rozcvička. Nasnídali jsme se a byl dopolední program (např. různé hry). nejvíce ze všeho mě bavila hra „Pošli talíř“. Pravidla byla taková: Rozdělili jsme se do 2 družstev. Na mladší (do 10 let) a na starší (od 10 let). Obě družstva potom dostala házecí talíř. Hrací pole byla ohraničována lavičkami. Talíř se musel posílat po zemi. Museli jsme zabít hráče SVÉHO družstva. Zabít jsme je mohli tím, že pošleme talíř po zemi a dotkne se to něčí nohy. Když se to odrazí od lavičky, tak to PLATÍ. Jednou jsem málem vyhrála.

Potom byl oběd. K obědu byly těstoviny s kakaem nebo s kečupem. Potom byl odpolední program. Zase nějaké hry a aktivity. V 16.15 jsme šli na vlak (už doopravdy). V 17.03 nám jel vlak. Jízda vlakem nám rychle utekla, a tak jsme za chvíli byli na nádraží v Plzni. Tam jsme vystoupili a utvořili kroužek. V kroužku jsme odkřičeli náš pokřik a pak jsme se rozběhli k rodičům, abychom jim to mohli vyprávět.

— zapsala Pigy