Výprava s překvapením aneb Za zvířátky (27. 11. 2016)
Dne 26.11. 2016 jsme se rozhodly udělat zimní výlet do malého městečka Spálené Poříčí. Autobus nám jel z centrálního autobusového nádraží. Jelo 9 Zubic a Merry, Šimpy a Čiky a také se připojila rodina Stupkových. Merry statečně sama odvezla děti do cíle, protože Čiky zaspala, ale do půl hodiny za nimi dorazila také svým rodinným taxíkem.
Pak jsme navštívily záchrannou stanici, kde nám pán říkal o případech, které se jim staly. Holky dostaly za úkol sestavit mapu ČR. Aby viděly, jak to mají kraje rozdělené, o jaké úseky se stará Plzeňská záchranná stanice. Pak holky hádaly, co vidí za pera z ptáků a taky jsme musely vyjmenovat tři zvířata, které záchranná stanice zachraňuje. Pro některé to byl problém.
Pak jsme šly na zahradu, kde nám pán ukázal zvířátka, co mají za poranění a jak se jmenují. Viděly jsme ježka s genetickou vadou, protože neměl bodliny, nebo týden stará kůzlata, které si holky pochopitelně chovaly. Potom jsme viděli nějaké dravce a veverky. Ježek vylezl z pelechu se na nás podívat. Daly jsme pánovi nějaké dobroty pro zvířátka na přilepšenou a pokračovaly jsme ve výpravě.
Podívaly jsme se na místní zámek do nádvoří a na zahradě v altánku jsme si daly oběd. Potom jsme se vydaly po naučné stezce. Mezi baráčky jsme potkaly spoustu koček a psů, takže holky byly šťastné. Při cestě jsme hrály nějaké hry, abychom se zahřály, a pokračovaly jsme naučnou stezkou lesem, kde jsme viděly srnku a divoká prasata. Na louce jsme zas zahlédly krávy nebo bejky, jak se pasou.
Když jsme za hrozného počasí a mlhy došly zpátky do městečka, tak jsme si v restauraci daly horkou čokoládu nebo třeba hranolky. Když jsme se zahřály, tak jsme si na náměstí zahrály hru a pak naše cesta končila u zastávky autobusu, kterým jsme se dostaly do Plzně a k rodičům.
Cestou jsme hrály dědka, rajčata a spoustu dalších her.
— Čiky
Druhá verze
V sobotu 26.11. byla další výprava Zubic. Nejdřív jsme šly do Záchranné stanice Spálené Poříčí. Viděly jsme tam malý kozičky, pak malého ježka, kterého jsme si mohly pohladit. Byly tam i velcí ježci, morčata. Pak jsme šly na zámek Spálené Poříčí, ve kterém se učila Čiky. A pak jsme šly do restaurace a bylo to tam moc hezké, a tak jsme si objednali jídlo a pití. A to jídlo bylo moc dobré. A pak jsme šly na autobus a zaplatily jsme každá 19 Kč za autobus. Na výpravě byly Terezka, Petruška, já (Majda), Kája, Julča, Barča, Anče, Pigy, Cvrček, doprovod byl Písk, Dana a Petr a vedoucí Merry a Čiky. A pak jsme běžely k rodičům a daly jsme si pokřik. KONÉC.
— Majda A.
