Povelikonoční výprava sv. Jiří (22. – 24. 4. 2016)
Verze Týna
Sešli jsme se na nádraží. Vlakem jsme dojeli do Sušic. Došli jsme do skautské klubovny, kde jsme se ubytovali a navečeřeli se. Potom bylo představení. Tam nám vysvětlili, že sv. Jiří je patronem skautů. Pak byly hry na seznámení. Už bylo pozdě, a tak jsme šli spát.
Ráno nás vzbudili dost brzo. Po snídaní nás rozdělili do skupin (starších a mladších). Mladší šli do lanového centra a starší chodili po městě a hledali otázky, šifry a odpovědi. Poté starší šli do bazénu. Když jsme přišli do klubovny, bylo už pozdě, ale hráli jsme ještě hru. Chodili jsme po stanovištích. Odpoledne jsme šli na rozhlednu. Při cestě jsme hráli hru s králem a banditama. Při cestě zpátky začlo opravdu hodně pršet. Večer se ještě něco dělalo, než se šlo spát.
Ráno bylo velké balení. Ještě před odjezdem se hrála hra po městě na podpisy. Pak už se vzaly batohy na záda a šlo se na nádraží. Tam se vyhodnotila celá výprava. Potom už jsme nastoupili do vlaku a jeli domů.
Verze Čiky
21.4. jsme se sešli na nádraží v 16:00 hod. Byla to středisková výprava, na které byl Zálesák a Šipka. Když se všichni sešli, tak rádci zaveleli, abychom odešli k vlaku. Když jsme se konečně nasoukali do vagónu, tak jsme si oddechli. A jeli jsme směr Sušice. V Horažďovicích jsme přestoupili do jiného vlaku, kterým jsme konečně dorazili na místo. Wewerka měl na starosti dovést nás ke klubovně, ale na začátku váhal kudy. Nakonec jsme trefili. Adan nás provedl klubovnou, abychom věděli, kde se papá, spinká a myje chrup. Pak jsme měli trochu času se ubytovat a navečeřet. Když ti nejmladší začali zlobit, museli jsme začít s programem. Výprava začala scénkou, abychom se dozvěděli něco o patronovi českých skautů a skautek. Scénku o svatém Jiří sehráli naši roverští herci a hérečky jako například: Wewe, Šimpy, Tkáňa, Wafle, Kamík, Lukáš i přestárlý rover Koště. Bylo to dokonalé. Potom jsme si zahráli pár seznamovacích her, protože jsme se všichni moc neznali. A přišla večerka, takže jsme si vyčistili zuby a šli na kutě.
22.4. byl budíček v 7 hodin. Když se všichni sešli před klubovnou, tak se běželo na rozcvičku do parčíku pod klubovnou, tam jsme si protáhli tělo a lehkým poklusem jsme se vrátili do klubovny, kde si každá snědl svou domácí snídani a vyčistil zuby. A plným bříškem jsme rozdělili děti do skupinek na mladší a starší, pak jsme si zabalili svačinu a šli jsme s mladšími dětmi do lanového centra. Starší zůstali v okolí klubovny a luštili zprávy o sv. Jiří. Pak šli do bazénu. V lanovém centru jsme děti rozdělili na dvě skupiny. Jedna šla skákat po stromech (pozn. MK: tedy na lanové překážky) a ta druhá hrála na malé louce hry jako třeba rajče, příšerky atd. Po hodině se skupinky prostřídaly. Skupina v bazénu si užila vířivku, divokou řeku a tobogán. O půl jedné jsme se všichni sešli v klubovně a dali jsme si oběd – špagety. Následoval odpočinek. Po odpočinku se někteří vydali na výlet, při kterém dobyli rozhlednu Svatobor. Při zpáteční cestě je chytl pořádný déšť, takže v klubovně se sušilo, kde se dalo. K večeři zbylo spoustu suchých špaget, které Markýza ohřála a posypala kakaem. Když byli všichni najezení a převlečení do suchého, skupinky, které pátraly po informacích o sv. Jiří, chodily po stanovištích uvnitř klubovny, protože venku lilo jako z konve. Na jednom stanovišti byla Šimpy, která dávala dětem za úkol složit čtverec z kousků papíru. Vedle Šimpy byl totem, ale najednou nebyl vedle ní, ale na ní. Wewerka řekl, že je to do nemocnice blízko, tak šli se Šimpy pěšky. Všechny děti byly rozhozeny a pořád se ptaly „je Šimpy v pořádku?“ Ještě že byla večerka a my jsme je poslali spát. ( pozn. MK: Tak takhle vznikají poplašné zprávy. Šimpy dostala dva stehy na hlavě, kde ji padající totem líznul a konečně má černé na bílém, že je praštěná.)
24.4. byl budíček v 8 hodin, protože byla neděle. Po rozcvičce byla snídaně a balení. Když si všichni zabalili, tak se oblékli do krojů nebo oddílových triček. A udělal se nástup, abychom mohli předat Milanovi medaili sv. Jiří za 25 let ve skautingu. Následovala společná fotka z akce. Po fotce byly sportíky. Když se konečně někteří unavili, šlo se na oběd. Byl buřtguláš a kdo měl ještě hlad, dojedl se špagetami s kečupem. Takový špagetový víkend. Po obědě se dobalili věci a začala hra Podpisy. Když konečně děti měly podepsaného každého rádce, vzaly se batohy na ramena a šlo se velmi rychle na vlak. Po hodině a půl cesty vlakem se dojelo do Plzně, kde každý oddíl řekl svůj pokřik. Nakonec jsme rozdali děti rodičům a skončila povelikonočka.
— Týna a Čiky
