Křižácká výprava do Liberce (26. – 28. 2. 2016)

Pátek

V pátek 26.2. jsme se sešli na hlavním nádraží. Teda tím my myslím mě, Áďu, Terku, Čiky, Honzu, Wewerku, Marťase, Toma, Majdu, Tomáše, Mayu, Cipíska, Milana a Koštěte. Vyrazili jsme tedy vlakem (leckteří jeli poprvé v životě Pendolinem) do Prahy, kde se k nám připojila Tkanička. Poté jsme jeli Studentem až do Liberce. Tam se k nám připojila Pejťa. Tím nás bylo všech šestnáct. Když jsme dorazili do ubytovny (což vzhledem k Wewerkovo kvalitní přípravě přesunu bylo náročnější), rozdělili jsme se na ty, kteří jdou nakupovat (v čele s Terkou), a na ty, kteří zůstanou v ubytovně a uvaří čaj, zatopí atd.

Sobota

V sobotu jsme vstávali … vlastně ani nevím. Každopádně měla rozcvičku Čiky (a to spíš na hlavu než na tělo, hledali se lidi, kteří něco splňují nebo nesplňují). Poté jsme se v rychlosti najedli a sbalili si (včetně svačinových balíčků, které pro nás do noci připravovaly Šimpy a Čiky – díky jim za to) a rozdělili se na 2 skupinky, ta 1. šla do ZOO (překvapivě větší, devítičlenná) a ta 2. do aquaparku. Obě dvě skupiny si to moc užily, i když v ZOO byla ke konci docela zima, takže jsme se schovávali v pavilonech a bílý tygr se taky netvářil přátelsky.

K večeru, no, vlastně spíš tak kolem 16.00 jsme vyrazili do IQ Landie. Bylo to tam fakt super !!! Bylo to tam obrovské a dalo se toho tam tolik vyzkoušet, prostě LUXUS! Než budeme pokračovat, nesmíme zapomenout na Tomovo perlu. Byl vyzván, aby zjistil cestu do IQ Landie. Zamyslel se a pravil: „Tak áskneme nějakýho hjúmena, co tu workuje.“ A vyrazil na opačnou stranu, než bylo doporučeno. Nakonec stejně někoho áskla Áďa.

A co bylo v IQ Landii? Třeba hrací fontána, přetlačování kuličky myšlenkama, postřehová zkouška, taneční kostlivec a spousta dalšího. Nesmíme zapomenout na protlačovací hroty (takové ty, do kterých se opřete a na druhé straně vyleze váš reliéf) a na otáčecí kostičky s písmeny, ze kterých jsme složili nápis Zálesák Plzeň. Mrkněte na fotogalerii, uvidíte víc.

Po večeři došlo na rébusy, pád a běh důvěry, čambu (něco jako prší, jen ty karty se chovají trochu jinak) apod.

Neděle

V neděli jsme měli rozcvičku vedenou Mayou (tentokrát už na tělo). Najedli jsme se, sbalili si věci, venku ještě zahráli pár her, spocívali špagety, co prej byly připálený, ale na chuti to znát nebylo, uklidili a vyrazili zpět na autobus do Plzně. Ještě v Liberci jsme zase ztratili Pejťu, v Praze pak Tkaničku. V Plzni na nádraží jsme se rozloučili oddílovým pokřikem a šup domů.

— zapsala Káča (doplněno Milanem)