Výprava Rysů do Ošelína (4. – 6. 4. 2014)

Pátek

Protože na schůzkách se většinou nestihne všechno, co bychom rádi, a na některé aktivity tam není moc prostor (třeba střílet v parku ze vzduchovky se nejeví jako zrovna nejlepší nápad), rozhodli jsme se podniknout s Rysy družinovou víkendovou výpravu. Předcházel tomu průzkum, co všechno by si kluci chtěli zkusit, kde kromě splnitelných věcí, jako třeba rozdělávání ohně křesadlem nebo střílení z foukačky, padaly i hůře splnitelné návrhy typu pařit celý víkend na počítači či jízda na člunu. Návrhy jsme tedy probrali, sestavili program a v pátek se potkali na nádraží.
Účast byla hojná, protože z 13 Rysů se jich sešlo celých 10 – Adam, Dominik, Filip, Ignor, Márža, Ondra, Pavouk, Spíďa, T.O. a Ýtý a za vedení tam byli Breptal, Honza a Koště. A za sraz je potřeba všechny pochválit, protože až na jednoho opozdilce tam všichni v době srazu byli a Breptal tak mohl včas koupit lístek do Ošelína. Každý ještě dostal na starost část společného vybavení a jeho dopravu na místo a vyrazili jsme najít správný vlak.
Cesta byla bez problémů, a tak jsme za necelou hodinku vystupovali na stanici Ošelín. Když Koště ukázal přes potok kamsi do lesa a prohlásil, že tam dneska budeme bydlet, nikdo mu to moc nechtěl věřit, ale vyrazili jsme. Přeci jen věřte mu něco, když je to Aprílová výprava. Protože náklad byl těžký a cesta náročná, zastavili jsme se na teď již bývalém tábořišti a v rámci odpočinku si zahráli fotbálek. Pak následoval výstup do strmého kopce k jedné malé chatičce, která ale podle většiny, včetně vedení, určitě ještě nebude to místo, kde by se dneska mělo spát. Překvapivě to ale bylo ono. Takže vydolovat z batohů přezůvky a zabydlet se na půdičce. Mezitím někteří ještě večeřeli, co nestihli stláskat ve vlaku a Ýtý se nás pokoušel vykouřit. Naštěstí neúspěšně, takže po důkladném vyvětrání se nakonec povedlo, aby kamna víc hřála, než kouřila. Někteří pak už začali pomalu odpadávat, takže jsme vyčistili zubáky a rozdělili se na spáče a deskovkáře. Deskovkáři dole pařili Ligretto a Brain box, zatímco spáči se nasoukali do spacáků a poslechli si na dobrou noc pohádku z Knihy džunglí. Nakonec se ukázalo, že ani někteří spáči nejsou zas tak ospalí, což po večerce dokazoval randál v podkroví, ale někdy po půlnoci se to konečně uklidnilo a všichni se konečně ponořili do říše snů.

Sobota

V sobotu zahájil Koště nový den zatroubením na trumpetu, měl to být jako budíček. Nebylo to ovšem potřeba, protože Rysové byli už asi hodinu vzhůru (bylo to poznat). Poté, co Rysové ,,vyrobili‘‘ snídani, jsme si dali pár zajímavých aktivit: vytouženou střelbu ze vzduchovky, rozdělávání ohně a lanovou lávku. Následovalo ale vaření oběda. Jelikož jsou to ale Rysové, dokázali připéct i rýži, ale musím uznat, že jsme očekávali horší věci (něco jako Šéfikův ,,koláč‘‘). Po poledním klidu (ve skutečnosti to byl obrovský kravál) jsme se vydali na krátký výlet zdejší krajinou. Cestou jsme si zahráli několik her, které Rysy velice bavily. Za zmínku stojí např. hra na náčelníka, která se stala velice populární – úkolem bylo položit náčelníka na lopatky. Zkrátka co k tomu dodat??! Rysové byli jako ve svém živlu a z obyčejné chůze se rázem stal zběsilý hon na Koštěte. Stačili jsme zahlédnout i pár zdejších myslivců a také jsme se podívali na zajímavý strom Anakonda. Dalším terčem rysí pozornosti se stala malá jeskyňka. Po návratu do chaty druhá část Rysů připravila večeři. Tady je nutno Rysy pochválit, protože jídlo bylo velice dobré. Pak znovu následoval specifický řev Rysů. Bylo opravdu velice náročné je alespoň trochu udržet na uzdě, ale nakonec se to povedlo. Pak jsme se vydali do hajan. Je třeba poznamenat, že se nám podařilo některé z nich dokonce i unavit. Ale i tak zůstalo ještě chvíli vzhůru několik jedinců. I ti však po chvíli upadli do hlubokého spánku.

Neděle

Neděli jsme začali budíčkem. Budili jsme tentokrát my je a ne oni nás, jak se stalo předchozí den. Dali jsme si rozcvičku a mezitím, co služba dělala snídani, ostatní Rysové si zkusili střílet z foukačky a zapálit oheň pomocí křesadla a troudu. To se z Rysů povedlo jenom Máržovi. Po snídani jsme šli na louku zahrát si nějaké hry typu fotbal, lakros atd. Po hodině hraní šli Koště s Máržou udělat svačinu. Snědli jsme svačinu, a pak jsme ještě nějakou dobu hráli hry, zatímco Koště připravoval oběd. Pak po obědě nás čekal odpolední úklid. Stálo nás to ohromné síly, ale nakonec všichni Rysové (ne)dobrovolně pomáhali. Uklidili jsme přesně včas na to, abychom se mohli přesunout na nádraží, kde jsme čekali na vlak. Ve vlaku dostali Rysové poslední svačinu a hodinku na to jsme byli v Plzni.

— Koště + Honza + Breptal