Výprava na Tupadelské skály (19. 10 .2013)

V 8 hodin ráno se Pejťa, Kája, Milan a Ignor usadili ve vlaku, který mířil do Bezděkova (u Klatov). Na Borech se k nim přidalo dalších 11 členů výpravy. Dohromady nás tedy bylo 15: vedoucí – Pepík, Milan, Koště a Pejťa, Křižáci – Áďa a Kája, Rysové – Dominik, Filip, Ignor, Spíďa, T.O. a Pavouk, Zubice – Ještěrka, Cvrček a Pigy.

Když jsme vystoupili na zastávce Bezděkov z vlaku, Áďa a Kája dostaly mapu s tím, že mají dovést ostatní k zámku. Jednou jsme se sice vraceli, ale netrvalo to moc dlouho a stáli jsme před zámeckou zahradou. Bohužel tam byl zákaz vstupu. Dál se střídaly ostatní děti o mapu a vedly nás z Bezděkova na Tupadelské skály.

Cestou jsme hráli hry, např. na prase (věděli jste, že prase trká a vosa kope :-)?), štafetově soutěžili s frisbeečkem apod. U skal jsme pak našli poklad, vyzkoušeli si svoji orientaci se zavřenýma očima a opekli si na Áďou rozdělaném ohni nějaké dobroty (třeba pomeranč). Dál se šlo po stopovačce. Polovina dětí s Milanem ji připravila a druhá po ní šla. Byla sice krátká, zato vedla přes rozbahněné pole, dva ohradníky (bez napětí), potůček a končila na kopci jménem Vrch, který byl kapku strmější, než jsme čekali (podle Milanovo výpočtů 27 stupňů, ale mně to přišlo mnohem víc).

Když jsme se zase spojili, vyrazili už jsme do Klatov na nádraží. Cestou jsme si sice zahráli pár fajn her (hledali jsme vílu, stavěli most), ale je věčná škoda, že jsme nestihli jít do katakomb (nejvíc to mrzelo Pepíka).

Pak už jsme nastoupili do vlaku, sestavili přeházený příběh a spočítali body. Vyhrála Kája s 24 body, ale není to fér, protože byla nejstarší (bez Křižáků byl nejlepší Spíďa s 21 body o bod před Ignorem).

— Kája