Novinky

Na třetí dubnový týden jsme se vydali s dužinou Jestřábů na víkendovku do chaty přímo na Plaské přehradě. Vzhledem k předchozím až letním víkendům nás počasí mírně zaskočilo, chladno a déšť vyvrcholily až k nedělnímu sněžnému dopoledne. I tak jsme využili chvilek sluníčka nebo alespoň úbytku deště, abychom se porozhlédli po okolí. Navštívili jsme místa, kde se vypráví místní strašidelné povídačky. Stezka odvahy nás zavedla k viaduktu duchů, sobotní výlet na vyhlídku Kozí zámek a nedělní závěr do loupežnické sloje (kolem hrobu starého Toma a Hadího domu.) Kromě toho jsme se projeli v kánoi na přehradě, zahráli si buldoky i vlajky, vyzkoušeli si oživenou šibenici, večer se potkali a upekli buřty u ohně (který i ve vlhu s promoklým dřevem dokázal Mudrc rozdělat křesadlem, se kterým sám přijel!). Celou výpravu všichni ve zdraví přežili a dokázali tedy, že skauti jsou připraveni a nejsou z cukru.

— Míša

Další ročník Závodu vlčat a světlušek proběhl v Tlučné. Počasí a nemoci trochu zdecimovaly počet přihlášených hlídek, ze 30ti na 20. I nám „zmizela“ jedna hlídka kluků a hlídka holek prořídla až na minimální počet členek. Po lesích za koupalištěm čekalo na účastníky 8 stanovišť se zdravovědou, poznáváním zvířat, šikovnosti v prolézání terénem, tříděním odpadu, trápením hlavy …

Obě naše hlídky obsadily 8-mé místo. U Svišťů to bylo slabší. Když někdo nedává pozor na zadání a neustále se dohaduje… Zubice byly spíš nerozhodné, spolupráce jim šla. Dopadly i přes stejné pořadí lépe než kluci, jen 4 body jim chyběly ke 3., již postupovému místu. Mezi kluky by jim body na postup stačily. Tak někdy jindy… Snad všichni pochopili, v čem jsou dobří a v čem méně.

— Milan

Ledňáčky měla čekat jediná víkendovka tohoto pololetí, ovšem osud tomu nepřál, a tak plánování programu nahradilo váhání, zda ji pro nízkou účast nezrušit. Nakonec jsme se ji rozhodli zkrátit o den, adoptovat jednoho Rysa a vydat se v počtu pěti lidí dobýt základnu v Soběkurech. Páteční program začal Iggy s vývojovou psychologií a večer nás čekal drsnoprogram v režii Hanse. Ten nám to dobývání řádně ztížil – do Soběkur se bylo třeba dostat po svých – každá dvojice dostala jinou výchozí stanici a šla tak z jiného směru. Cestu nám zpříjemňovaly úkoly – skládala se poezie, diskutovalo se o zrušení písmene „A“, trhala se mapa i zjišťovaly vánoční autobusové spoje z nejbližší vesnice. Zdárně došli všichni; vítězství si připsali Klíště a Iggy, Maya s MP3 si dali rovnou půlmaraton. Sobota patřila vydatné snídani a tenisovému turnaji Soběkury Open s mezinárodní účastí a retro dress codem. Jistě šlo o ten nejlepší tenis hraný muzejními raketami, jaký kdy tamní kurt viděl. I přes zkrácení a nízký počet účastníků si dovolím říct, že výprava stála za to a Hansovi patří dík za pomoc s organizací.

— Maya

První aprílový víkend jsme se statečně vydali na výpravu Zubic, po těžkém loučení s rodiči jsme vyjeli vlakem směr Ošelín. Na místě jsme se hned dali do akce s programem. ZVaS už je za dveřmi, takže jsme neotáleli v tréninku, samozřejmě nejen na ZVaS, naše malé princezny se naučily třeba i jak jít na draka a tancovat jako správné princezny. Orientovaly se v lese, zazpívaly si u ohýnku, vyzkoušely svou logiku, postavit přístřešek, … Prostě všechno možné. Úspěšně se nám povedlo i v neděli dorazit zpět beze ztrát, i když i s pár klíšťaty a zamazanými obličeji, protože děvčátka zkoušela „pleťové masky” z uhlíků.

— Liška

O víkendu se Chameleoni vydali do Tachova, aby zde v rámci pokračování celoroční hry bojovali proti kácení deštných pralesů. Hned v pátek se proto vypravili na noční výlet, aby lépe poznali místní podmínky a užili si krásy noční rozhledny či tajemnou atmosféru zříceniny kláštera. V sobotu na ně pak čekala v centru Tachova městská hra, při které se snažili zabránit stavbě nákupáku na místě pralesa. I přes všechny překážky se jim podařilo nejen značnou část pralesa zachránit, ale také si výpravu užít.

— Hugo

Bílá sobota patřila biologickým disciplínám (s chemickou tečkou). Kvarteto odvážných (a duo vedoucích) se vydalo na celodenní přírodovědný exkurz – od botaniky přes ekologii po zoologii. Vyzkoušeli si stavbu cév k transportu krve ze srdce do orgánu (čti „z nádoby do nádoby“), po botanické procházce Borským parkem tipovali a testovali, co udělá s květinou barvená voda. Obě dvojice se zdárně popraly s ekoúnikovkou, kde mezi nimi a heslem stála spousta záludných otázek. Pod taktovkou Kamila se podívali na určování ryb za pomoci krátkých popisů a v Chrástu nás čekala návštěva staré štoly s povídáním o těžbě nerostů na Plzeňsku. Zpátky na klubovně jsme se ke geologii ještě vrátili nad sbírkou minerálů a hornin, načež celý program uzavřely hrátky s acidobazickým indikátorem a neznámými roztoky (aneb „hledej kyselinu“). I přes nižší účast byla PřírodoAkce povedená a rádi si ji někdy, už s neveganským obědem, i zopakujeme.

— Maya

Na Velký pátek se družinky Wolfíků a Svišťů sešly v Borském parku, aby se pořádně připravily na Závod vlčat a světlušek, který je čeká již za pár týdnů. Děti si procvičily práci s mapou, první pomoc, nebo třeba vaření. Doufáme, že si to všichni užili a hlavně se pořádně připravili na závod.

— M1

O víkendu proběhla středisková akce pro skauty a rovery s názvem akce Haluz. Kolem třiceti se nás ubytovalo na chatě v Písku a zažilo nespočet aktivit. Společně jsme se o sobě něco dozvěděli při seznamovačce, poznali krásy večerního Písku při městské hře, zaběhali si během bojovky v lese, ve skupinkách natočili a sestříhali videa, vyzkoušeli si drsnější program v podobě atomového krytu a soutěžili v mezioddílovém kvízu. Část programu byla pro skauty a rovery oddělená. Mezitím, co skauti lovili mince, hráli o ně v casinu a následně za ně nakupovali potraviny na oběd, roveři měli výsadek v neznámém prostředí. A během toho, co skauti vymýšleli vlastní hry a učili se je navzájem, roveři zažívali první porevoluční volby a jakožto členové různých politických stran se snažili prosadit ve vládě. Akce měla u účastníků úspěch, tak si ji snad brzy zopakujeme.

— Áďa

V neděli 17. března se v prostorách ORJ na Americké uskutečnilo vyprávění zážitků našich členů ze světového jamboree v Jižní Koreji. Návštěvníci měli možnost sledovat naše osudy tisíce kilometrů od domova a k samotnému vyprávění byla na místě i ochutnávka korejských sladkostí. Díky hojné účasti jsme se všichni dost nasmáli a čas nám příjemně utekl. Děkujeme, že jste přišli!

— Kubas

V sobotu si vedoucí mohli vyzkoušet únikovou hru, kterou připravila v klubovně jedna z našich členek – Liška. Tři skupinky po sobě byly zavřeny do místnosti šílené vražedkyně a jediná cesta ven vedla skrze zjištění, ve kterém ze tří muffinů je ukryt klíč. Zbylé muffiny byly totiž otrávené. Prošli jsme přes matematické šifry, hudební kvíz, dopisy od vražedkyně, sahání do bahna, objevování textu pomocí svíčky, hledání stop po místnosti a další nástrahy. Hra byla velmi pestrá a nakonec se všechny týmy dostali ven.

— Áďa