Chatování exZubic (29. – 31. 8. 2014)

Pátek

Pejťa: Ten náš víkend! proběhl v úplném závěru prázdninového volnění. A kvůli tomu bylo zakázáno používat – co používat, vůbec o nich uvažovat a naznačovat byť jen pohledem – slova jako škola, školní a hlavně slovní spojení poukazující na to, že už v pondělí … 

Kája: „Jedeme k nám na chatu, ale nikomu to neříkej!“ Tuhle větu před naší výpravou slyšeli od Kláry snad všichni :-). V pátek odpoledne jsme se já, Terka, Áďa, Klára, Pejťa, Týna a Džanetka sešly na konečné čtyřky a vydaly se přes Borský park a kolem Borské přehrady a přes kopec až na Valchu. Cestou jsme se trochu osprchly. 

Pejťa: Po spikleneckém pomrkávání jsme se s Čiky shodly, že nedbaje deštíku holky trochu zamotáme po Valše, aby nebylo jasné, kam jdeme. Týna nahlas uvažovala o tom, že tu mají chatu a že by bylo vtipný, kdybychom šly tam. (Tady je vidět, že tu větu před výpravou neslyšeli úplně všichni :-).) Na chatu jsme se pak prodraly zadem, lesem, se skokem přes plot. 

Áďa: Cestou nás zastihl menší deštík. Dost mě překvapilo, když jsme se ubytovaly na naší chatě. 

Kája: To osprchnutí deštíkem nám moc nevadilo, protože hned po příchodu na chatu jsme se usušily u krbu, udělaly si čajíček a najedly se. 

Áďa: Dále jsme ještě došly nakoupit pár věcí na další dny a potom jsme si daly večeři. 

Pejťa: První večeře byl společný venkovní raut: navzájem jsme si připravily spoustu mňamek. Nastříhaly sejr a chlebík, vytáhly sušenky, připravily jednohubky, minichlebíčky, pomazánku, spoustu zeleninky. A na další jídlo jsme se domluvily na místě – obhlídly místní zdroje, sladily chutě a chybějící suroviny nakoupily za dvěma rohama ve večerce. 

Kája: Vyrábět už se nám moc nechtělo, tak jsme jen začaly se žárovkovým chřestítkem. 

Pejťa: Ono už taky byla celkem tma a venku zas pokapkávalo. Naložily jsme krbu dřevěnou krmi a seskupily se kolem lavorů s vodou a hromádek novin, abychom oplácaly přivezené žárovky dřív, než si na ně sednem (v chatičce nás bylo plno a všude :-)) a taky aby do zítra na krbové římse proschly. Pak jsme za dlouhého kecání, zkoušení správného škoťáku a dalších důležitostí provedly nějakou tu večerní hygienu a postupně odpadávaly do přidělených pelíšků. Ale kecání a jiné pošťuchování a šťourání pokračovalo, není třeba se bát přílišně brzkého klidu :-).

Sobota

Terka: Ráno jsme se vzbudily a ještě před snídaní se některé z nás šly vykoupat do bazénu, který měl +¬15 stupňů. 

Pejťa: Bylo nás tam pět (ještě ve vyfocenou chvíli neakvabelující Týnka) a když se vodní teploměr chvíli oňuchňával, bylo i šestnáct stupňů :-). A bylo to moc super. 

Kája: Druhý den jsme se chtěly vydat do Dobřan, ale z toho nakonec sešlo. Dopoledne jsme (po návštěvě a podrobném zkoumání jezírka) uspořádaly hromadné kreslení křídami na dlažbu před chatou, a později i hon na volné dlaždice. 

Pejťa: Snídaně proběhla podobně jako večeře, venku u stolku se zbylými dobrotami z večera plus přibyly sladké napečené pochutiny. Dobřany i s cukrárnou jsme vynechaly ve prospěch vyrábění. Pracovaly jsme na našich žárovkových chřestítkách – donovinovaly je a nechaly grilovat na sluníčku na černé stříšce.
A to jezírko? To je místní malé jezírko se spoustou žabiček ve všech vývojových stádiích, stydlivých čolků a zvědavých vážek (vědecká poznámka: Mám v těch šídlech a vážkách trochu binec a už vím proč. V řádu Vážky je podřád Motýlice a podřád Šídla. A mezi Motýlice patří třeba Šidélko… Ale ty z podřádu Šídla by měly být mohutnější, tak jsme snad pozorovaly Šídla.). Dlouho jsme je pozorovaly a fotily a pak je šli kreslit křídami na beton. A to kreslení nás naprosto pohltilo… 

Terka: Dopoledne jsme vyráběly chrastítka ze žárovek a oběd. 

Pejťa: Nanosily jsme dřevo, vydlabaly dýni, nakrájely cibuli, brambory a cuketu, pořešily špinavé nádobí, nastrouhaly okurku, … a pod Čikyno kuchyňským velením z toho vykouzlily obídek.
V mezičase proběhla ještě předobědová koupačka a pak jsme si přenesly stůl na sluníčko a užily si gastronomickou senzaci. S dezertíkem, samozřejmě. 

Kája: Po skvělém obědě jsme se konečně vrhly na vyrábění. Zkoušely jsme zvířátka z korálků, náramky z lanek, náramky z bavlnek a další … Vyráběly jsme až do večera, kdy jsme si spolu zahrály (teď už hodně známou) hru Kontakt, a pak už se šlo na kutě. 

Áďa: Večer byla dobrá večeře pod širým nebem a opékání hadů. 

Terka: Večeři jsme měly venku na trávě, chtěly jsme venku opékat i hady, ale protože začalo zase pršet, opékaly jsme je v krbu. 

Pejťa: Když už se nedalo být venku, přesunuly jsme se s vyráběním (co světlo dalo) dovnitř. A při Kontaktu jsme ještě tvořily na sebe a na sobě. No a ještě jsme se šly v noci s Čiky na drsňáka vykoupat. HuuuuuWow!!!

Neděle

Terka: Další ráno jsme se šly vykoupat zase do bazénu, který byl snad ještě studenější než minulý den. Ještě před odchodem zpátky do Plzně jsme doplétaly náramky a uklízely chatu. Přijela se na nás podívat i Pejti kamarádka Ájinka. Po návratu do Plzně jsme se rozloučily, šly domů a psychicky se připravovaly na první školní den. 

Pejťa: Opravdu jsme pouklízely, dopapkaly a dotvořily, co se dalo. Dokončily náramky, pokusily ukázat si ještě další. A co hlavně! Uvolňujícím třísknutím o podlahu jsme z uschlých obalených žárovek vytvořily chřestidla. Mohly bychom to někdy zkusit zas, vyladit počet vrstev a na závěr si je parádně vyzdobit. A pak machrovat u táboráku :-). K obědu byla kopečková rejže, těstoviny i zbytek cukety.
Krom Ájinky s Marťasem přijel taky Milan s Majdou, kteří nám pomohli podle fotek (originály už na dlažbě počechral déšť) vybrat vítěze pulčí kreslící soutěže. Oba šťastlivci dostaly ovlhlou čokosušenku od pátku :-). 

Áďa: Balící den začal opět snídaní, poté následovalo balení a odchod na Bory. Akci jsem si velice užila díky té dívčí atmosféře. 

Kája: V neděli po snídani jsme se hlavně balily a vyrazily jsme dom. Myslím, že nejsem jediná, kdo se těší na další zcela holčičí, vyráběcí výpravu!!! 

Čiky: Krásný pulčí víkend jsem si užila v posledních dnech prázdnin. Hodně koupaní, malování a vyrábění jsme si užily. Krásné náramky jsme si napletly. A hady z těsta upekly.

— týmový zápis