Cesta na Vrchol (11. 1. 2014)

Na jedenáctou Cestu na Vrchol se náš sešlo 26 => 18 dospělých, 6 dětí a 2 psi (bez soudků s rumem). Počasí nám přálo, a tak cesta probíhala v klidu, procházkovým tempem z Holoubkova přes místní sjezdovku, Trhoň až k Hůrkám. Tam byla první expediční překážka. Vzhledem k tomu, že nejbližší most byl nekonečně daleko (asi 50 m), bylo třeba překonat hluboké koryto dravé řeky. Někdo to bral spodem, někdo vrchem, ale tady ještě nikdo nezahynul.

Na blízkém kraji lesa jsme se naposledy posilnili a pak už podnikli prudký výstup svahem hory až na okraj vrcholového ledovce. Odtud, navázáni na lano (když pád do ledovcové trhliny, tak spolu :-)), pod vedením horského vůdce superextraturbomachra Lukáše náročným terénem s vypětím všech sil dorazili až na samotný Vrchol (Žďár). Výš to již nešlo! Na místě, bohužel, chyběla vrcholová kniha, ale zase jsme se setkali s těmi, kdo ji tam před 31ti lety dali.
Cesta kolem horolezeckých skal dolů do Svojkovic probíhala v družném rozhovoru. A díky náročnosti vrcholové cesty, která nám trvala déle než obvykle, jsme na vlak čekali jen několik minut.

Letošní Cesta byla díky počasí, úžasné ledovcové cestě a skvělé partě určitě jedna z nejlepších. Těšíme se na tu příští.

— Milan