Pohádková cesta 2013 (22. 9. 2013)

Letos už počtvrté jsme se zúčastnili organizace akce pro veřejnost Pohádková cesta aneb „Hodíme se do pohody, špacírujem kolem vody“. Poblíž Kameňáku jsme měli připravené dvě oblíbené disciplíny. Jednak poznávačku přírodnin a především náš trvalý superhit, tarantuling, vodorovnou lanovou síť.

Poznávačku (asi 30 dvojic karet obrázek – jméno, kde bylo třeba najít aspoň 3 správné dvojice) zajišťoval na místě nový vedoucí střediska Hejkal spolu s Kamíkem a Waflem ze Šipky. U tarantulingu se ze Zálesáka otočil skoro každý, kdo mohl. Pepík stavěl a pak zadával záludné otázky k nalezení odpovědí na našem infoparavánu, Honza stavěl, Breptal vystřídal Pepíka na zadávání otázek, Danča seznamovala všechny s tím, co je vlastně čeká, Milan, snažící se aspoň občas něco i vyfotit, se skoro nehnul od sítě, kde bylo třeba všem opakovat, jak a kam mají šlapat a dávat ruce (uf). Vedle toho jsme měli na pomocné funkce (razítkování průvodek apod.) ještě Džanetku, Píska, Mayu, Áďu, Káču, Anetku, Káju, Terku a Veverku.

Večer, když se balilo, jsme byli všichni asi trochu unavení. Není divu, když podle informací od hlavního pořadatele prošlo tratí za 7 hodin 1200 dětí. A když si k tomu přidáte stovky rodičů, babiček a dědečků, není divu, že před tarantulingem stála prakticky nepřetržitě fronta (a někdy dooost velká) a že proti původním předpokladům jsme na síť pouštěli až 10 dětí najednou. Chudák síť podle toho k večeru také vypadala.

Počtvrté jsme se zúčastnili, počtvrté jsme nezklamali a byli hlavním pořadatelem chváleni. Díky všem, kdo k tomu přispěli.

— Milan