Pohádková cesta (22. 9. 2012)

Po dvou ročnících akce Hodíme se do pohody, špacírujem kolem vody konaných v arboretu Sofronka a blízkém okolí se další ročník s podtitulem „Lékař praví – tužme zdraví“ konal poblíž rybníků Šídlovák a Kameňák. Akci pořádá Odbor sociálních věcí MMP, ÚMO Plzeň 1 a agentura RLA Stallion. Třetí ročník a potřetí s naší účastí.

Sedm Zálesáků a osm členů oddílu Šipka (akce je tradičně středisková) si připravilo pro návštěvníky 3 disciplíny.
Více méně doplňkovou byla zjednodušená podoba francouzské lidové hry pétanque, kde jde o házení koulí / míčků co nejblíže k cíli. V podstatě trvale zde byla Majda se Šéfíkem a občas si k nim ještě někdo přišel odpočinout.
Naší tradiční hlavní disciplínou byl opět tarantuling (tedy lezení po vodorovné lanové síti). Kdekoliv se s ním objevíme, tam je plno zájemců o vyzkoušení. Letos byl vyšperkován o menší druhé patro (Pepíkovi s Koštětem přebývalo lano :)), které se zvláště větším dětem moc líbilo. Vstup na tarantuling byl po splnění úkolu / zodpovězení otázky, kde jsme bohatě využili náš infoparaván s postery z akcí i výukovými plakátky (jak jsme si to nacvičili již na Samsonově rádiovce). Úkoly zadával dětem Pepík, lezení po síti hlídali další členové Zálesáka.
Druhou hlavní disciplínou byla kartičková poznávačka přírody (zvířat, ptáků, květin, stromů, hub s úkoly typu „přines tři obrázky a k nim tři kartičky se správnými názvy“). Kartičky ležely volně pohozené v omezené části lesa. Ukázalo se, že leckteré děti by potřebovaly brýle. Poznávačku provozovali členové Šipky, i když podklady měli připravené od nás.

Perlička: Jeden tatínek držel v ruce kartičku s nápisem Jeřáb. Jásal: „To znám.“ Jeho paní suše odtušila, že to asi nebude stavební ani auto. To ho trochu zaskočilo, ale nakonec s dopomocí manželky obrázek správného stromu našel.
Bohužel, našla se i babička, která vše pojala stylem „tři kartičky, tady je máš a jdeme“. Co si z této aktivity odneslo její vnouče, to je ve hvězdách.

Tento ročník Pohádkové cesty se opravdu vydařil (i co do počasí). Podle pořadatelů trasou a tedy i našimi stanovišti prošlo asi 750 dětí (a přes 3000 lidí celkem). To vysvětluje, proč jsme byli neustále v zápřahu. Plzeňskému skautingu jsme určitě udělali dobrou službu, vyjádřenou i děkovným dopisem z MMP.

— Milan