Kameny mágů (24. 6. 2012)

O víkendu jsme se sešli v hojném počtu u klubovny, kde Pepík s Evou všechny rozdělili do čtyř skupin a doprovodili skupiny do Smetanových sadů v centru města. Byl teplý den (možná až moc) bez mráčků a deště. Úkol byl jasný: pomoci mágům Vody nalézt několik magických kamenů, které se nacházejí naprostou náhodou někde v Plzni, ale mágové jediné, co o jejich poloze ví, je, že snad je lze vypátrat na základě kryptické stránky s očíslovanými fotografiemi z centra Plzně a čtyř barevných čísel – každé číslo určené jedné skupině. Pepík tedy každé skupině přiřadil jedno číslo a řekl jim, že mají jít k místu, které je na fotografii pod tímto číslem, a v jeho blízkosti se pokusit nalézt další zprávu. Pokud cestou někdo uvidí nějakou tabulku (se starobylým nápisem – sbíraly je jednotlivci po celý půlrok), tak ji mají ukořistit. Tabulka bude patřit nálezci.

A tak se děti vydaly na cestu, monitorovány přes mobil Pepíkem, Evou a Pejťou, která se ke dvojici ve městě přidala. Na prvním stanovišti nalezly skupiny dopis, ve kterém byla, obvykle zašifrovaná, informace o tom, ke kterému místu z fotografií se dále vydat. Navíc na dopise byla vždy dvojice číslo a písmeno. Číslo určovalo pořadí písmene ve slově, resp. v názvu místa, kde se magické kameny nalézají: Štruncovy sady. To, že cesta skončila, poznaly děti snadno: vrátily se zpět na první místo, ze kterého vycházely (ukončily kruh). Pokud skupina se dostala do potíží se šifrou, což se stalo Breptalovi, dalo se odhadnout pokračování prostě tak, že jste se vypravili k nějakému z blízkých míst na fotografiích. Ale fotografií bylo spoustu, některé byly matoucí – to aby někoho nenapadlo všechna místa brutálně oběhnout bez daného pořadí. Navíc nalézt dopis také nebylo vždy snadné. Ve Smetanových sadech u jedné sochy strávil Šéfík asi půl hodiny, spotřeboval dva telefonáty Pejtě a dostal vynadáno od nějakého kolemjdoucího, že nemá lézt do záhonů, než se jim podařilo dopis najít. V době, kdy se nejrychlejší skupině podařilo odhalit, že mají jít do Štruncových sadů (kde to asi tak je?), zbývalo jim asi tak 25 minut do konce hry. Zkusili jste si někdy hledat magický kámen, o němž ani nevíte, jak asi může vypadat, na ploše cca 100 x 60 m v časovém limitu 20 minut? Tohle organizátoři, přiznám se, časově moc dobře neodhadli. Smůla.

Skupinám se kameny nalézt nepodařilo. Ve Smetanových sadech Pepík tedy zhodnotil, kdo ukořistil kolik tabulek, přičetl hodnoty k předchozím ziskům a vyhlásil dva vítěze z každé družiny. Vítězové si mohli vybrat, zda do budoucna (na tábor) si přejí zvýšit sílu, inteligenci, obratnost nebo štěstí o +1. Ti, kteří spěchali domů, se s Pejťou vydali na Bory. Ostatní Pepík s Evou provedli po trati a ukázali jim, kde se skrývaly dopisy, které nenalezli, a kde jsou čtyři magické kameny. Šéfík s Tkaničkou protestovali, že hledali kameny minimálně 30 x 30 x 30 cm veliké a my jim ukazujeme zlato-stříbrné valounky 10 x 5 x 5 cm. Bylo jim to ale k ničemu.

Kameny jsme posbírali a Pepík všem prozradil, že mágové kameny budou potřebovat k rituálu, který lze ale provést pouze u Klatov, v blízkosti místa, kde bude letošní tábor. Takže vzhůru na tábor.

— Pepík