Čarodějnice (1. 5. 2012)

30. dubna se skupina Křižáků setkala v klubovně, aby vyrazila na Krkavec. Za krásného slunečního večera jsme došli do Údolí slibu, kde jsme si zřídili základnu. V údolí zaplápolal oheň a vše vypadalo že nás čeká klidná noc. Magické proudy tohoto místa měly však jiný záměr. Z kopce jsme pozorovali skrz borovice, jak se v tichostí valí na Plzeň velký černý mrak. Vzali jsme vše potřebné a přestěhovali jsme se (teď už v lijáku) pod pískovcový převis, kde jsme přečkali celou bouřku. Když jsme se vrátili oheň stále slabě plápolal. Přiložili jsme na něj a vyhřívali jsme. Po pozření našich večeří jsme ulehli ke spánku, abychom přivítali nový den.

V novém dni jsme se nastrojili a vyšli naproti našim čarodějům a čarodějkám. Po přeběhnutí hor v obřích botách a vypití zrádného lektvaru jsme zápasili se šamanem, který nás nechtěl pustit dál. Naše kouzelnická výprava ho však přemohla a vydala se tajemnými tunely do údolí. Tam jsme lovili netopýry a žáby a odvážní kouzelníci se též mohli pokusit o získání leteckého pasu na koště. Poté se všichni kouzelníci sešli v ohnivém kruhu a tajemnými formulemi zapálili oheň. Nabití touto silou poté vyrazili skolit trojhlavého draka a získat jeho poklad. Po lítém bojí urazili drakovi naši stateční kouzelníci všechny jeho hlavy a zpod země vykopali jeho sladké zlato. Vše si poctivě rozdělili a vydali jsme se zpět do svých domovů. Po cestě jsme ještě dostali hlad, avšak byli jsme příliš vyčerpání a po boji s drakem jsme kouzlit nemohli. Naštěstí jsme měli s sebou luk a tak jsme si ulovili nějakou tu lesní zvěř. Nadlábnutí jsme zdolali poslední zbytek dálavy a společně odjeli zpět do svých domovů.

— Šéfík