Výprava za Habartem (28. 9. 2011)

Habarte, Habarte, už ti píšou parte
na Lopatě je mráz, všude kam se podíváš

Sešli jsme se (jak to tak bývá) na Hl.n. ČD a rozdělili se na Křižáky a zbytek. Zbytek se vydal za Habartem z Lopaty. Poutníci byli rozděleni na skupiny, každá dostala mapu a svůj doprovod (kdyby se přespávalo v lese, tak aby v tom nebyli sami:-)) a cíl. Prvním cílem byl zámek Kozel. Možná je to divné, ale opravdu jsme se pod Kozlem zas všichni sešli. A provedli několik prvních úkolů. Například poslech písně, která nás měla provázet až za Habartem…

Husití pod hradem střílejí na tě prakem
mají i tarasnice, ví to celý Kornatice

Po poslechnutí písně bylo několik šťouravých otázek, odměnění těch, co si dopředu zjistili něco o Habartovi a cesta přes pozemek zámku.

Byl jsi lapkou,loupežníkem
na Vlčtejn si koně hnal
nikdo ti nic neudělal
Husitům jsi se jen smál
– to jsi to přehnal

Ze stromu jsme sundavali míček (čím výše, tím lépe:)) a celou cestu sbírali brouky. Lecjaký kámen nezůstal námi ušetřen a naše kroky se přibližovali ke zřícené Lopatě. Ještě jsme vyzkoušeli několik her, jako třeba házení šišek do dálky a…

Habarte, Habarte, už ti píšou parte
na Lopatě je mráz, všude kam se podíváš

… Po cestě, která by se Milanovi moc líbila (taková lávka ve výrobě bez některých prken, zábradlí a s dírou pod sebou), došli jsme tam. Na Lopatu. Přečetli jsme si něco o místě, vyzkoušeli pár písmen morseovky a spouštěli se do kamenné díry (poté, co jsme se opět naučili dračí smyčku…).

Husití pod hradem střílejí na tě prakem
mají i tarasnice, ví to celý Kornatice

Mno a když to ví ty Kornatice, vydali jsme se do nich na zastávku vlaku. Krapítek jsme minuli odbočku, neměřili buzolou a oběšli rybník, který jsme vůbec obcházet nemuseli. To by to ale nebylo tak veselé a akční a dobrodružné. Trochu jsme si zaklopýtali, Barča se akčně vrhla do roští a už jsme tam byli. Ještě hříčka na konec a tdn, tdn, tdn…


Habarte , Habarte, už ti psali parte
na Lopatě byl mráz, teď se jen usmíváš
prý sídlíš na Husi, pěstuješ tam husy – a kachny
když loupíš, radši seď
už je ti hodně let
– ty tam asi umřeš

A přátelé, víte jak to dopadlo ?
Neumřel tam, ale v Českých Budějovicích.

— Pejťa